Jmenuji se Pavel Vrbík, často mi nejen kamarádi říkají Pavlíku a v jižních zemích prostě Pavlito.
Moje přezdívka je Indián. Tak vzniklo celé moje jméno Pavlík Vrbík Indián
Pocházím původně z Vojnic u Olomouce. Musíte mít hodně podrobnou mapu, abyste našli tuto "obydlenou zatáčku" v poli. Postupně se mi stalo domovem několik zemí a měst, proto říkám, že jsem z Olomouce a okolí. A okolím myslím svět.
Mojí nejoblíbenější zemí je tahle Země, domov je tam, kde právě jsem, tam kde chodím spát.
Od roku 2008 jsem průvodcoval pro brněnskou CK Alpinu především bikové akce na Balkáně, nejraději však cykloexpedice, které byli základem programu pro další klasické cyklozájezdy. viz. záložka BIKE. Tento poměrně dlouhý příběh zachycuje krátky rozhovor pro Český rozhlas Olomouc. V roce 2012 se mi podařilo prosadit do nabídky první zájezd na koloběžkách v této CK. Stál jsem u zrodu půjčovny a prodejny koloběžek RideOn a když se naše cesty rozešly, opět jsem se neúspěšně snažil prosadit koloběžky na zájezdech CK Alpina, jako byla například skvělá Korsika. Zároveň jsem průvodcoval v Barmě poznávací a cykloexpediční akce v roce 2012-13 a po delší přestávce jsem se do milované Barmy vrátil až v roce 2018 na expedici, jak na kole tak koloběžce. V současnosti se průvodcovské činnosti věnuji již jen okrajově, jak v letní sezóně (cyklo, pěší, ferraty), tak zimní (sněžnice a zimní přechody). Je to díky nové pracovní pozici technika aerosolové instrumentace od roku 2020 pro ÚCHP AV ČR, která mě plně uspokojuje, jak profesně, tak lidsky i studijně.
Jinak jsem magisterským studentem oboru Rekreologie na FTK UP Olomouc, který vnímám tak, že je jako můj život... Kombinace pohybových aktivit s prací mysli i duše na různých urovních vědomí.
Bakalářskou práci jsem psal jak jinak než o expediční formě cykloturistiky - jako o prostředku osobnostně-sociálního rozvoje, kdy samotnou aktivitu vnímám jako silný formující nástroj osobnosti díky nově získaným prožitkům, tedy díky následně nově získaným a reflektovaným kompetencím. Expediční forma cykloturistiky v kombinaci poznávání specifik sociokulturního paradigmatu nově objevované destinace, udržuje účastníka permanentně na-za hranicí komfortní zóny. Vnímám tuto kombinací fyzicky náročné aktivity a existencionálně náročné destinace jako výrazně efektivní nástroj práce s komfortní zónou účastníka. Možný rozvoj a změny nevidím jen na úrovni osobnostněsociální, psychosociální, odborně technické, nebo fyzické a zdravotní. Ale především na změně paradigmatu osobnosti jedince, přesněji na vnitřní práci s myslí, podvědomím, vědomím a to až na úrovni duše, která dle mého názoru všechny tyto zmíněné prvky obsahuje a je jimi ovlivňována a tvořena. S touto zkušeností se jedinec učí pracovat a využívat tak veškerý svůj potenciál, kterým si otevírá cestu k seberealizaci skrze funkčně pochopený intuitivní vztah k sobě, okolí a svému poslání. Tento princip propojenosti v potenciálu těla, mysli i duše ve smyslu seberealizace a naplnění, je i podstatou myšlenky PunkyBike. Zde je zároveň i snaha tohoto reálně dosáhnout ve svém životě v plné verzi a definovat tuto skutečnost v diplomové práci. A Rekre není sranda, je to p o s l á n í !!! :-)
Další podstatnou součástí mého života související s výše uvedeným životním obsahem a studiem je i snaha o pochopení podstaty lidského, tedy svého bytí a poslání. Několik let jsem putoval po meditačních centrech, komunitách, učitelích, klášterech, seminářích. Stavěl i Okořský medicinewheel s Royem Littlesunem (stařešina kmene Hopi) a následně jim byl pozván k jeho kmeni do Arizony. Setkal se s dalšími známými i neznámými osobnostmi ezo-spirituálního světa a často i s černou magií. Tato cesta poznání pro mě skončila určitým zklamáním z ezoterické komunity a jejich čelních postav v období kolem data 21. 12. 2012., díky jejich zavádějícím informacím o tomto milníku. V době korona virové se mi definitivně tato ezocesta zcela uzavřela a potvrdila, jako slepá ulice zaslepených lidí ve své dokonale sebe-klamající verzi spirituálního ega, vycházející často z jejich dlouhodobé emoční deprivace, která jim sice otevřela možnosti určitého vnímání reality, ale nedovoluje jim zároveň vnímat principy života jako komplexní smysluplný celek bez permanentního boje s temnotou. Tím, že tuto temnotu nevnímají jako svojí vlastní, ale jako temnotu nevědomích lidí kolem sebe, je to paradoxně funkčně uzavřený kruh temnoty vlastních paradigmat podvědomí, který já osobně rád překračuji a učím to i druhé. K tomuto poznání jsem došel i díky setkání s temnou verzí Dvojplamene ke konci roku 2018, které obsahovalo klasické 11:11 propojení na úrovni hloubky duše, vědomí i těla, tedy i zkušeností s tantrickým propojením a souvisejícím energetickým systémem čaker. Jelikož šlo o setkání s tzv. Succubou-Twinflamem-Dvojplamenem, jak je biblicky nazývána královna temnoty, lživá a mstivá bytost opravdu bez srdce, citu a soucitu, v mysli i duši obcující s démony, paralelně v energetické i fyzické podobě, což jsem „Bohužel-Bohudík“ opravdu zažil, považuji tuto extrémní zkušenost zároveň i jako odraz rozsahu úrovně mého potenciálu v této oblasti s kterým se mám naučit pracovat. Tato nejniternější zkušenost byla draze vykoupena odpovídající katarzí a od tohoto okamžiku mi začínal pomalu nový život, respektive, jak už to bývá po setkání s Dvojplamenem - návrat ke své podstatě. K božské podstatě duše bez jakýchkoliv lidských paradigmat, které jsem se vlastně snažil celý život přesáhnout, jak může být z tohoto webu díky různým aktivitám celkem zřejmé. Touto zkušeností s nejvyšší úrovní temnoty (tedy nevědomím), o které jsem do té doby nic netušil, ale zároveň si jej do života ne-vědomě implementoval se záměrem změny vlastního paradigmatu, realizovaný přes brutální očistec do morku kostí touto Succubou, jsem přežil jen díky tomu, že jsem se ne-vědomě rozhodl, že už nechci dál trpět! A tento jednoduchý princip nově zvolené identity se pozitivně promítl do všech oblastí mého života, vztahů, práce, peněz a sebe hodnoty, která je určující pro další stále lepší realizované verze života v radosti, hojnosti a lásce...
Ať tento příběh zní jakkoliv scestně a nereálně, každý kdo takovéto setkání zažil, nebo byl jeho součástí i jen na několik okamžiků, nezapomenutelně ví, že zkušenost příkladně s telepatií, s hloubkou vlastní duše a vhledy do podstaty a smyslu bytí, zkušenost s Tantrou zprostředkovávající posvátnou podstatu propojení ženy a muže, zobrazování symbolů a čísel jako informaci potvrzující frekvenci a podstatu aktuální situace, je hluboce reálná a zřejmě prožitá. Jelikož jde při setkání s Dvojplamenem (neboli angl. Twinflame) o jedno z nejzásadnějších duchovních a karmických procesů při posledních reinkarnacích (a pokud jde jako v tomto případě o tzv. Fake Twinflame, kdy je očistec opravdu očistcem a zároveň následné spasení je opravdu vykoupením z pekla)... pro ty, co tyto souvislosti chápou, nebo je sami zakusili, nabízím celý tento-životní příběh, ke kterému ještě sám hledám komplexní odpověď, brzy v odkazu dole pod tímto textem, nebo i na vyžádání pro možnou vzájemnou pomoc, podporu a pochopení této zkušenosti. Nedostalo se mi totiž odpovědí nikde na světě na mé otázky o smyslu toho všeho a to ani u těch nejlepších mágů, co dokázali nejen číst a vidět karmické souvislosti několika životů, poslání, dary i prokletí. A to i přesto, že jsem jim dost často různě pomáhal při jejich praxi, terapii, léčení a různých obřadech. Nikdy mi nedokázali odpovědět na zlomek stejné otázky jako všem předchozím klientům a to se stalo již nečíselně krát. Prý nemohli, nechtěli, neuměli anebo jen hloupě a drze lhali. Z toho mi finálně vychází pouze to, že plnou odpověď dostanu jen já sám od sebe a ze sebe, a že je to podstatným a hlubokým smyslem proč tomu tak u mě je.
Přesto zveřejněním tohoto příběhu v jeho hrubém popisu a na tomto místě, považuji za možnou cestu k nalezení dalších odpovědí, či spíše nápovědy od moudré duše, chápající víc než já v celém kontextu příčiny a následku této transformace. Proto i jen případné správné nasměrování k pochopení mé mozaiky života je pro mě velmi zásadní a cenné. Tímto děkuji převelice. P.V.I.